Dražby jsou čím dál tím víc oblíbenějším způsobem prodeje majetku, ale není dražba jako dražba. Jsou mezi nimi rozdíly, které by vás jako možného vydražitele měly zajímat. Konkrétně třeba u nemovitostí je důležité, jestli zanikají věcná břemena a zástavní práva. Abychom vám v tom udělali jasno, připravili jsme pro vás průvodce jednotlivými typy dražeb.
Dobrovolná dražba
Jak napovídá název, jedná se o dražbu, ve které vlastník prodává svůj majetek dobrovolně. Často ji využívají také likvidátoři, insolvenční správci, protože je to rychlý a efektivní způsob zpeněžení majetku. Postupuje se tak, že navrhovatel a dražebník uzavírají písemnou smlouvu, která podle zákona musí specifikovat navrhovatele, dražebníka, dražený předmět, nejnižší podání a výši odměny pro dražebníka.
Dalším dokumentem, který už je důležitý také pro vás, je dražební vyhláška. Dozvíte se z ní celou řadu užitečných a zásadních informací, proto si ji před přihlášením do dražby pečlivě prostudujte. Důležitým dokumentem je také znalecký posudek, který popisuje stav předmětu dražby a jeho odhadovanou cenu.
Draží se dle zákona o veřejných dražbách
Dobrovolná dražba se řídí zákonem o veřejných dražbách, můžete se jí tedy bez obav zúčastnit. Navíc se dnes většinou draží elektronicky, celý průběh tak můžete sledovat online. Vše probíhá maximálně transparentně. Pokud bude vaše nabídka nejvyšší, získáte příklep. Pak už zbývá jen uhradit cenu dosaženou vydražením. Vlastnické právo vám je však přiznáno zpětně k okamžiku udělení příklepu.
Co se týká případných vad na předmětu dražby, odpovídá za ně navrhovatel. Ale pozor, u tohoto typu dražby nezanikají zástavní práva, u nemovitostí pak ani věcná břemena a další práva vyplývající ze zákona.
Nedobrovolná dražba
Nedobrovolné dražby bývají někdy vnímány negativně, ale bohužel jsou často poslední možností, jak vymoci na dlužníkovi pohledávku. K nedobrovolné dražbě dochází na základě návrhu věřitele. Ale rozhodně to není tak, že by někdo hned přišel kvůli svému dluhu o střechu nad hlavou. Jde o dlouhý proces, během kterého se věřitel snaží s dlužníkem domluvit. Pokud dohoda není možná, nezbývá mu, než podat žalobu k soudu.
I tam má dlužník stále ještě šanci situaci zachránit. Soud mu poskytuje tzv. pariční lhůtu, během které má možnost dát vše do pořádku. Teprve po jejím vypršení je rozhodnutí vykonatelné a věřitel může podat návrh na exekuci. K omezení vlastnických práv dochází zápisem exekuce do katastru nemovitostí. Ani v tuto chvíli není pro dlužníka ještě pozdě a může se s věřitelem dohodnout. S tím, že buď zaplatí veškeré dluhy, nebo se domluví na splátkovém kalendáři. V opačném případě se věřitel obrací na znalce, který určuje cenu majetku.
Co se týká dokumentace, i zde se mezi navrhovatelem a dražebníkem uzavírá smlouva o provedení dražby. Ta specifikuje předmět dražby, nejnižší podání, výši odměny pro dražebníka a další standardní údaje. Dále je v ní uvedeno, že se jedná o dražbu nedobrovolnou. V příloze musí být dokument, který prokazuje vykonatelnost pohledávky věřitele. Dražba se musí konat vždy s vědomím dlužníka, který je o ní informovaný dražební vyhláškou. Ta obsahuje vyvolávací cenu, dražební jistinu (finanční částku kterou musí uhradit všichni účastníci dražby), místo, datum a čas dražby.
Nedobrovolná dražba dle zákona o veřejných dražbách
Stejně jako na dobrovolnou i na nedobrovolnou dražbu dohlíží zákon o veřejných dražbách. Ale jsou tu určité odlišnosti. Co se týká vad na draženém předmětu, navrhovatel za ně neodpovídá. V porovnání s dobrovolnou dražbou je pro vás výhodné, že příklepem zaniká jak smluvní, tak zákonné předkupní právo státu dle právních předpisů. Ze zástavních práv zanikají jen ta, která jsou mladší než nejstarší přihlášená pohledávka. Ta také zaniká. Ostatní práva nezanikají.
Dražba dle exekučního řádu a občanského soudního řádu
U nedobrovolné dražby, kterou provádí soud nebo soudní exekutor, vlastnické právo nabývá právní moci usnesením o příklepu. A stejně jako u dobrovolné dražby, kterou vede soudní exekutor, zanikají některá omezení – věcná břemena, zástavní a nájemní práva.
Dražba dle daňového řádu
Veřejná dražba je také jedním ze způsobů, jak může správce daně vymáhat daňové nedoplatky na dlužníkovi. V tomto případě většina práv, která na předmětu dražby (nemovitosti) vázne, zaniká. Výjimkou jsou ta, o kterých bylo v dražební vyhlášce uvedeno nebo v průběhu řízení rozhodnuto, že nezanikají.
Je to tak, že není dražba jako dražba. Zvlášť u dražeb nemovitostí zatížených zástavními právy je zásadní, o jaký typ dražby se jedná.